Když se otevřely dveře přepravky a ona poprvé sestoupila po rampě, byla ještě trochu nejistá na nohou. Všichni zadrželi dech. Pak udělala ještě pár kroků vpřed a čichala k zemi. Nemůžeme přesně vědět, co si myslela, ale možná vycítila, že Julie je poblíž?
Julie byla před příjezdem venku v výběhu a potulovala se kolem stodoly, zvědavá, co se děje. Jakmile uslyšela nákladní auto (dlouho předtím, než jsme ho uslyšeli my!), zmizela z dohledu, ale písek určitě voněl po ní.
Během několika minut (které se zdály jako věčnost) si Kariba vzala nějaké ovoce a dlouze a hluboce se napila vody. Následujících několik hodin jsme tiše sledovali, jak jí James, její ošetřovatel, kterého zná a kterému důvěřuje už léta, dodával slova povzbuzení. Na pravé straně je slepá a v jednu chvíli se s obrovským žuchnutím praštila hlavou o bránu! To ji však neodradilo a brzy prozkoumávala celou stodolu, čichala k vzduchu, bdělá, ale klidná, žvýkala seno a vybírala si meloun z koryta.
Chceme jí dát čas na odpočinek a nabrání sil, takže zůstane ve stodole alespoň dalších 24–48 hodin, než jí otevřeme brány do jejího výběhu.
Podívejte se na celé video zde 👇👇👇
Jak si dokážete představit, všichni jsou sice dost vyčerpaní, ale mají skvělou náladu. Jsme tak šťastní, že ji tu konečně máme po všem, čím si za posledních šest měsíců prošla, a jsme velmi vděční vám všem, kteří jste pomohli, aby se to podařilo.
V příštích několika dnech budeme trochu méně aktivní, zatímco si Kariba zvyká na nové prostředí.
Pokud byste chtěli pomoci s péčí o Karibu, v našem profilu najdete odkaz na možnost přispět 💛:
www.pangeatrust.org/kariba








Follow us on social media