Talismany – kdo by je v životě alespoň jednou neměl? Talisman svatého Kryštofa, patrona cestovatelů. Žaludy – díky svému spojení s mohutným dubem prý přinášejí ochranu a sílu. Jsem vdaná za Ira, který mi říká, že tradiční trojlístek má tři lístky a symbolizuje Irsko a křesťanskou víru, zatímco vzácný čtyřlístek je známý právě jako symbol štěstí – ve skutečnosti jde o výstřednost přírody, vzácnou mutaci běžného trojlístku, a šance na jeho nalezení se odhadují na přibližně 1 ku 10 000. To je spousta lístků, které je třeba hledat po čtyřech!

Zdroj: envato elements; Autor: SundryPhotography;

Dalším symbolem štěstí je králičí tlapka (pro králíka to štěstí zrovna není). Kolem roku 600 př. n. l. Keltové věřili, že protože králíci žijí v hlubokých podzemních norách, mohou přímo mluvit s bohy a duchy. A samozřejmě se králíci rychle rozmnožují, což z nich dělá symbol plodnosti, hojnosti a štěstí. Dejte si však pozor, kterou tlapku si vyberete – evropský folklór tvrdil, že levá zadní tlapka je nejnešťastnější částí tohoto plodného tvora – a podle tradice je v pověrách levá strana čehokoli považována za prokletou nebo zlou. Jiné pověry naznačují, že odebrání levé zadní nohy králíka za strašlivých podmínek (například na hřbitově o půlnoci v pátek 13.) soustředí tolik smůly, že se amulet zcela obrátí, aby odháněl zlo a přinášel nesmírné štěstí.

Podkovy pro štěstí

Nalezená podkova je považována za talisman pro štěstí díky ochrannému železu, z něhož je vyrobena, a svému posvátnému půlměsícovému tvaru, což souvisí s lidovými pověstmi o kovářích či svatém Dunstanovi. Možná se ptáte, kdo je svatý Dunstan a jaká je jeho souvislost s podkovami? Svatý Dunstan byl anglický mnich a canterburský arcibiskup z 10. století, který se stal patronem kovářů. Jeho spojení s podkovami vychází ze slavné legendy, v níž přelstil ďábla tím, že přibil podkovu na Satanovo vlastní rozeklané kopyto. Náhodný nález podkovy dodává zvláštní sílu, protože vás přímo spojuje s nečekaným štěstím, a lze ji zavěsit nad dveře, kde podle tradice zadržuje nebo chrání dům před zlem. Pokud je však zavěšena obráceně, údajně vám štěstí neuchovává, ale naopak ho odčerpává.

Zdroj: envato elements; Autor: Guyswhoshoot;

Lámání přáníčkové kosti je prý přináší štěstí. Jedná se o ptačí kost ve tvaru písmene Y, kterou najdete u většiny ptáků, zejména u krůt nebo kuřat, ale zvyk lámání této kosti pochází od starověkých Etrusků a slouží k splnění tajného přání. Tradice spočívá v tom, že dva lidé malíčky roztáhnou kostičku na dvě části a ten, komu zůstane větší kus, vyhrává a jeho přání se splní.

Symbol mávající kočky, který často vidíme v čínských restauracích nebo obchodech, je ve skutečnosti Maneki-neko, slavná japonská figurka symbolizující štěstí, bohatství a radost. Ačkoli to vypadá, jako by mávala na pozdrav, kočka ve skutečnosti provádí tradiční japonské gesto, kterým zve dovnitř lidi, peníze nebo štěstí.

Zdroj: envato elements; Autor: ibenk88;

Symboly neštěstí

Je jich téměř stejně mnoho jako symbolů štěstí – rozbité zrcadlo, černé kočky, otevření deštníku v uzavřeném prostoru, číslo 13 (a v některých zemích také čísla 4, 9, 17, 39 a 43). Ačkoli to není symbol jako takový, říká se, že procházet pod žebříkem přináší smůlu, protože ten tvoří trojúhelník, který narušuje posvátné duchovní hranice. Rozsypaná sůl je dalším špatným znamením, které se tradičně napravuje hodem špetky soli přes levé rameno, a vrány a havrani jsou kvůli své barvě a zvykům spojováni se smrtí, černou magií nebo špatnými zprávami.

Existuje štěstí?

Jako magická vnější síla štěstí z vědeckého hlediska neexistuje – věda místo toho vysvětluje „štěstí“ prostřednictvím pravděpodobnosti, psychologie a chování. Pozitivní přístup, díky kterému jsou lidé otevření novým příležitostem a vnímaví k zákonitostem ve zdánlivě náhodných událostech.

Takže si své žaludy, náhodné knoflíky, podkovy a berušky raději schovejte. „Štěstí přeje připraveným“ je rčení připisované starověkému římskému filozofovi Senecovi – a nikdy nevíte, kdy se vám mohou hodit i rčení jako „zlom vaz“, „zaklepat na dřevo“ nebo „udělejte na ně dojem“.