Portugalsko je jedinou západoevropskou zemí, která čísluje dny v týdnu, s výjimkou soboty a neděle. Je snad Portugalsko příliš katolické na to, aby pojmenovávalo dny v týdnu po pohanských bozích?

Tento západoevropský způsob pojmenování dnů v týdnu může pocházet ze Skandinávie, respektive od Vikingů. Skandinávci používají pro dny v týdnu stejná jména jako v západní Evropě, s výjimkou soboty; tu nazývají dnem praní nebo koupání. Ano, opravdu se myjí jednou týdně!

Východní Evropa je jiná

Vezměme si například Polsko a Rusko; tyto země nesdílejí stejné mytologické významy dnů jako mnoho západoevropských jazyků. Zatímco germánské jazyky (jako angličtina a němčina) a románské jazyky (jako francouzština a španělština) pojmenovávají většinu dnů podle pohanských bohů nebo planetárních božstev, polština používá doslovný, popisný a číselný počítací systém založený na neděli, stejně jako ruština. Jejich způsob pojmenování dnů v týdnu začíná nedělí jako dnem „nicnedělání“, pondělí je prostě den po neděli. Úterý je tedy podobně jako druhý den v týdnu, čtvrtek čtvrtý a pátek pátý. Středa znamená doslova „uprostřed“. Dává to určitý smysl, že?

Víkendové dny

Sobota a neděle mají v germánských a románských jazycích mírně odlišný význam. Sobota v germánských jazycích je dnem Saturna. Sabado v románských jazycích pochází z latinského sabbatum, které se odvozuje od hebrejského šabatu, neboli dne odpočinku. A neděle v latinských a románských jazycích není „Sunday“, ale „Domingo“, „Dimanche“, „Domenica“ – den Páně.

Zdroje: TPN; Autorka: Scarlett Verkuijlen;

Proč má týden sedm dní?

Sedmidenní týden sahá až ke starověkým Babylóňanům kolem roku 2300 př. n. l. Vycházeli z uctívání sedmi nebeských těles (Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Venuše, Jupiter, Saturn) a císař Konstantin jej v roce 321 n. l. oficiálně zavedl v celé Římské říši. Rok s 12 měsíci se vyvinul z raných římských systémů s 10 měsíci, přičemž leden a únor byly přidány kolem roku 700 př. n. l. a později standardizovány Juliem Caesarem.

Dva kalendáře

Jeden kalendář patří mé americké kamarádce Jen a druhý mé nizozemsko-švédské kamarádce Evie.

Mimochodem, když si domlouvám schůzku, stále si často v hlavě překládám den buď z angličtiny do portugalštiny, nebo z portugalštiny do angličtiny, abych se tak nějak ujistila, že jsem to pochopila správně.

I po 13 letech v této zemi. Smutné, že?

Až na pátek (Sexta) – ten se mi nějak vždycky podaří uhodnout správně…