Toto místo, známé jako Castro de Monte Mozinho neboli „Mrtvé město“, je jednou z největších opevněných osad z římské doby v severním Portugalsku. Dnes jeho kamenné zdi, staré ulice a zbytky někdejších obydlí nabízejí návštěvníkům nahlédnutí do toho, jak zde lidé kdysi žili.

Osada se nachází 408 metrů nad mořem a rozkládá se na ploše přibližně 22 hektarů – což odpovídá zhruba 30 fotbalovým hřištím. Rozprostírá se na území farností Galegos, Oldrões a Valpedre.

Její historie sahá až do konce 1. století př. n. l. a počátku 1. století n. l., kdy se severozápadní část Pyrenejského poloostrova stávala součástí římského světa.

Ačkoli římský vliv osadu postupně měnil, její obyvatelé se zpočátku drželi starších tradic. Některé z prvních domů měly kruhový půdorys, což odpovídalo stylu spojenému s předřímskou kulturou „castro“. Postupem času se objevovaly nové architektonické formy, stejně jako ulice, obranné zdi a prostory určené pro každodenní i společenský život.

Nejvýznamnější část se nacházela na vrcholu kopce. Mezi archeologickými nálezy objevenými na tomto místě byly žulové sochy představující galicijské válečníky.

Důkazy naznačují, že lidé začali osadu opouštět přibližně od 5. století. Někteří se přestěhovali do níže položených a otevřenějších oblastí, zatímco jiní region zcela opustili.

Archeologické práce provedené v průběhu 20. století odhalily pozůstatky obydlí, mince, keramiku a další předměty, které kdysi používali zdejší obyvatelé.

Ruiny pod širým nebem lze navštívit zdarma. V roce 2004 bylo zřízeno interpretační centrum Castro de Monte Mozinho, které má návštěvníkům pomoci porozumět historii a významu tohoto místa.

Centrum je napojeno na Městské muzeum v Penafielu, které v současné době prochází rekonstrukcí. Návštěvníci by si před cestou měli ověřit aktuální informace, protože přístup k interpretačním zařízením může být omezen.