„Věda nenechává žádný prostor pro pochybnosti: planeta se nachází v neznámých vodách a tyto vody se oteplují. Svět se nachází v nebezpečné zóně extrémního počasí.“ Má pravdu: v oblasti klimatu jsme v ještě větších potížích, než jsme si mysleli.
Zeke Hausfather, přední americký klimatolog, varuje, že rok 2027 bude téměř jistě nejteplejším rokem. Bude to, jak řekl, „klimatický stroj času, který dočasně vyžene globální průměrné teploty na úroveň, kterou bychom normálně očekávali až koncem 30. let 21. století.“ (Všimněte si slova „dočasně“. K tomu se ještě vrátíme.)
Průměrné teploty
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) se sídlem v Nairobi uvedl, že dlouhodobé oteplení dosáhne alespoň +1,8 °C nad předindustriální globální průměrnou teplotou, ačkoli při nárůstu nad +1,5 °C neexistují „žádné pozitivní důsledky“. (V posledních třech letech jsme se již pohybovali těsně pod touto hranicí – od +1,44 °C do +1,6 °C.)
A ve Spojeném království vydala ministryně životního prostředí Angela Eagle varování, jaké britská veřejnost neslyšela od druhé světové války: „Pokud máte zásobu jídla, která vám vydrží na chvíli, než se k vám dostanou záchranné služby, budete na tom mnohem lépe, než kdybyste ji neměli.“
Je to lepší než dřívější „normál“, kdy nikdo z mocných či vlivných o riziku zrychleného oteplování vůbec nemluvil, ale stále to nebere v úvahu závažnost našeho nebezpečí. Některé veřejně činné osobnosti tomuto riziku ani nerozumí. Jiní (včetně většiny vědců) o něm vědí nebo ho alespoň tuší, ale „nechtějí lidi strašit“.
Je to oprávněná obava, protože lidé často reagují na špatné zprávy špatně. Upadají do popření a odmítají jednat, nebo prohlašují, že už je příliš pozdě (a odmítají jednat). „Ne před dětmi“ se stalo standardním postojem těch, kteří rozsah nebezpečí chápou, ale to nepřineslo dobré výsledky. Je čas mluvit na rovinu.
Proces oteplování
Ještě v 80. letech, kdy vědci poprvé učinili změnu klimatu svou prioritou, se skutečně obávali pouze nadměrného oxidu uhličitého, který se pomalu hromadil v atmosféře. Později na seznam viníků přidali metan a některé stopové plyny, ale proces oteplování si stále představovali jako pomalý a plynulý: „lineární“, jak by řekli.
Toto lineární, vysoce předvídatelné oteplování je stále velkým problémem a je velmi těžké ho zastavit, pokud je hlavním zdrojem energie vaší civilizace fosilní paliva. Vědci však také naléhavě studovali minulé klimatické změny a uvědomovali si, že změny v minulosti byly často velmi náhlé a vůbec ne dočasné. „Nelineární“, jak by řekli oni.
Nejde o to, zda se jedná o jeden nebo druhý způsob oteplování; jde o oba, které fungují odlišným způsobem. 44 miliard tun oxidu uhličitého, které každoročně vypouštíme do ovzduší, způsobuje, že průměrná globální teplota stoupá plynule tempem přibližně jedné desetiny stupně Celsia každých pět let. „Nelineární“ náhlý nárůst oteplování, ke kterému došlo v roce 2023, zvýšil teplotu o tři desetiny stupně za jediný rok.
Zdroj: envato elements; Autor: EwaStudio;
Lineární oteplování se kumuluje a čas od času toto oteplování spustí nějakou nelineární událost. Trvalo rok, než se podařilo zjistit, co bylo spouštěčem skoku v roce 2023: změny v teplém oceánském proudu, které způsobily další změny v oblačnosti v nižších vrstvách nad oceánem. Jde však o to, že a) nedokázali jsme to předpovědět a b) teplota se po skončení jevu El Niño nevrátila zpět.
A jsme tu zase. Tento El Niño, stejně jako ten minulý, pouze reaguje na oteplování, které jsme způsobili. Ano, je to „největší za 500 nebo tisíc let“ (opět Hausfather), ale to jen proto, že jsme celou planetu oteplili.
Vyvolá tato další dávka oteplování další velký „nelineární“ skok v teplotě planety? Ve skutečnosti to nikdo neví, ale je hloupé nebo velmi lehkomyslné (vyberte si), chovat se, jako by se to tentokrát nemohlo opakovat. Uvízli jsme na eskalátoru směřujícím nahoru a musíme oteplování zastavit hned teď.
Toho nyní nemůžeme dosáhnout pouhým snížením emisí. To je sice z dlouhodobého hlediska naprosto nezbytné, ale z krátkodobého hlediska je to příliš pomalé na to, abychom zabránili potenciálně katastrofickému oteplování. Jedinou věcí, která nám může zajistit rychlé ochlazení, je „geoinženýrství“: různé techniky odrážející část slunečního záření, které planetu ohřívá.
Tyto techniky v zásadě existují. Je třeba je uvést do praxe.
Nová kniha Gwynne Dyerové se jmenuje „Intervention Earth: Life-Saving Ideas from the World’s Climate Engineers“ (Zásah Země: Nápady světových klimatických inženýrů, které zachraňují životy). Její předchozí kniha „The Shortest History of War“ (Nejkratší dějiny války) je rovněž stále k dostání.



Follow us on social media