Během středeční debaty o stavu Unie ve Štrasburku, která se konala 16. září, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU a Kanada by měly své partnerství posunout „na nejvyšší možnou úroveň“.

Letos byl čestným hostem debaty o stavu Unie kanadský premiér Mark Carney, informuje Jornal de Negócios.

Von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala „přidruženým členem“ EU: „Musíme rychle přehodnotit naše partnerství. Proto bych s vámi ráda spolupracovala na tom, abychom Kanadě otevřeli dveře k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU,“ uvedla.

Historická premiéra

Pokud s tím Carney a 27 členských států souhlasí, stane se Kanada prvním přidruženým členem Evropské unie.

Před debatou o stavu Unie naznačila zpráva v deníku The Wall Street Journal, že se o této možnosti uvažuje, avšak Carney ji odmítl: „Nesnažíme se stát členy EU,“ uvedl. „To, o co usilujeme – a o čem zahájíme jednání – je jedinečné spojenectví mezi Kanadou a Evropskou unií,“ dodal s tím, že Kanada sdílí s EU „stejné hodnoty a priority“ a obě strany mají „velmi komplementární charakteristiky“.

Zakořeněno v demokracii

Během svého projevu popsala von der Leyenová společné ideály Kanady a EU: „Sdílíme oceán, soubor hodnot i způsob, jakým nahlížíme na svět. A nyní budeme také společně budovat naši budoucnost,“ uvedla a sklidila bouřlivý potlesk vestoje od poslanců Evropského parlamentu i od Marka Carneyho, jak informuje deník Jornal de Negócios.

Von der Leyenová rovněž zdůraznila společnou víru Kanady a EU v demokracii: „Naše kulturní, historické a sociální vazby jsou hluboce zakořeněné,“ uvedla. „Díváme se na svět stejnýma očima: od umělé inteligence po změnu klimatu, od Arktidy po geopolitiku. A spojili jsme se v otázce Ukrajiny, obrany, surovin a dodavatelských řetězců. Ale především Evropa a Kanada věří v demokracii.“

Obchod, obrana a odvetná cla

Toto navrhované partnerství přichází v době, kdy se Kanada a Spojené státy nacházejí v eskalující obchodní válce, přičemž Ottawa reaguje na cla uvalená Trumpovou administrativou odvetnými opatřeními. Podle Ursuly von der Leyenové „nejde o partnerství namířené proti komukoli“, ale o vytvoření „společné síly“.

Zároveň se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem staly napjatějšími, a to v důsledku silných neshod a opakovaných hrozeb zavedením nových cel ze strany USA, k čemuž došlo například v souvislosti se sporem o Grónsko.

Pokud jde o obchod a obranu, von der Leyenová argumentovala, že partnerství by posílilo spolupráci mezi oběma stranami. Obchodní vztahy vzrostly o 75 procent za méně než deset let, přičemž od roku 2017 je v platnosti Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA). Brusel očekává, že v nadcházejících letech dojde k jejich dalšímu růstu díky větší ekonomické integraci, uvádí Jornal de Negócios.

Aliance pro budoucnost

Ve svém projevu von der Leyenová uvedla, že partnerství se posune od dohody CETA k Alianci pro budoucnost s cílem zajistit prosperitu a ekonomickou bezpečnost. Dále vyjmenovala různé projekty, na nichž budou EU a Kanada spolupracovat: „Budeme pracovat na inteligentním průmyslu. Vytvoříme technologickou alianci. Propojíme průmyslové základny v oblasti obrany. Z Arktidy uděláme vlajkový společný projekt. Budeme pracovat na energetice, kritických minerálech a bateriích, na umělé inteligenci, kvantovém výpočtu, kyberbezpečnosti a ekonomické bezpečnosti.“

Podle von der Leyenové nepatří moc těm nejsilnějším, nejbohatším ani těm, kteří mluví nejhlasitěji, ale „nám všem“, a svoboda demokracií rozhodovat se, s kým budou spolupracovat, je pro EU základním přesvědčením.