Jak uvádí deník Jornal Económico (JE), z údajů vyplývá, že počet aktivních registrací v rámci systému AL klesl z přibližně 20 000 na zhruba 11 700 v důsledku vyřazení takzvaných „fiktivních“ registrací, které již nebyly v provozu.

Tento pokles se časově shoduje s omezeními týkajícími se místního ubytování v některých částech Lisabonu, včetně oblastí, kde jsou nové registrace buď zcela zakázány, nebo podléhají přísnějším podmínkám.

Snížení počtu registrací v rámci AL však nebylo doprovázeno poklesem cen nemovitostí.

Nedostatek nabídky

Eduardo Miranda, předseda Asociace místního ubytování v Portugalsku (ALEP), uvedl, že údaje ukazují, že hlavním problémem, kterému čelí trh s bydlením, zůstává strukturální nedostatek nabídky.

„Pokles o 30 až 40 procent, a to i kdyby šlo jen o 20 procent, by měl mít dopad na ceny v těchto oblastech s omezeními a v příslušných čtvrtích,“ řekl deníku JE. „Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Neexistuje žádná oblast, kde by ceny klesly.“

João Pereira, ekonom a profesor na ISEG, uvedl, že omezení mohla mít určitý vliv tím, že zpomalila tempo růstu cen.

Vysvětlil však, že to nutně neznamená, že by hodnoty nemovitostí měly klesnout, a poukázal na řadu faktorů, které stojí za trvalým růstem cen nemovitostí v Lisabonu v posledních letech.

Tato debata přichází v době, kdy Brusel představil nový zákon o dostupném bydlení, který stanoví společný rámec pro identifikaci oblastí s tlakem na bydlení a určuje podmínky, které musí být splněny, než budou moci vlády zavést omezení týkající se místního ubytování nebo jiného využití nemovitostí, které neslouží jako primární bydliště.